Lompat ke isi

Bispénol A

Ti Wikipédia Sunda, énsiklopédi bébas
Bispénol A
Wasta
Wasta IUPAC dipréférénsi
4,4′-(Propana-2,2-diil)dipénol
Wasta lian
  • BPA
  • Dipénilolpropana
  • p,p-Isopropilidenebispénol
  • 2,2-Bis(4-hidroxipénil)propana
  • 2,2-Di(4-pénilol)propana
Pananda
Modél 3D (JSmol)
ChEBI
ChEMBL
ChemSpider
DrugBank
ECHA InfoCard 100.001.133
Nomer EC 201-245-8
KEGG
UNII
Nomer UN 2924 2430
Sipat
C15H16O2
Massa molar 228291 g·mol−1
Panampilan padetan bodas
Bau Pénolik, médis
Dénsitas 1.20 g/cm3
Titik lebur 155 °C (311 °F; 428 K)[1]
Titik golak 250–252 °C (482–486 °F; 523–525 K)[1] at 13 torrs (0.017 atm)
0.3 g/L (25 °C)[2]
log P 3.41[3]
Tekanan uap 5×10−6 Pa (25 °C)[4]
Baya[5]
Piktogram GHS GHS05: CorrosiveGHS07: Exclamation markGHS08: Health hazardGHS09: Environmental hazard
Kecap sinyal GHS Bahya
H317, H318, H335, H360, H411[5]
P201, P202, P261, P273, P302+P352, P304+P340, P305+P351+P338, P308+P313, P333+P313, P363, P403+P233[5]
NFPA 704
NFPA 704 four-colored diamondFlammability code 1: Must be pre-heated before ignition can occur. Flash point over 93 °C (200 °F). E.g., canola oilHealth code 2: Intense or continued but not chronic exposure could cause temporary incapacitation or possible residual injury. E.g., chloroformReactivity code 0: Normally stable, even under fire exposure conditions, and is not reactive with water. E.g., liquid nitrogenSpecial hazards (white): no code
1
2
0
Titik hurung 227 °C (441 °F; 500 K)[5]
510 °C (950 °F; 783 K)[5]
Iwal disebutkeun séjén, data nu dipidangkeun keur matéri dina kaayaan baku (dina 25 °C, 100 kPa).
YaY verifikasi (naon ieu YaYN ?)
Rujukan kotak info

Bispénol A (BPA) nyaéta sanyawa kimia anu utamana dipaké dina manupaktur rupa-rupa plastik. Wangunna padetan tanpa warna anu leyur dina kalolobaan pelarut organik, sabalikna dina cai.[2][6] BPA diproduksi dina skala industri ku kondénsasi pénol jeung aseton, anu produksi skala globalna ngahontal 10 juta ton taun 2022.[7]

BPA panglobana dipaké salaku ko-monomér dina produksi polikarbonat, anu ngawengku 65-70% ti sakabéh produksi BPA.[8][9], manupaktur résin époxi jeung résin pinil éster 25-30%-na.[8][9] Sésana 5% dipaké kana plastik kinerja luhur sarta aditip minor dina PVC, poliurétan, kertas termal, jeung sababaraha lianna. BPA lain plastisizer,[10] najan mindeng disebut kitu.

Pangaruh BPA kana kaséhatan geus lila jadi bahan hoghag.[11][12][13] BPA téh xénoéstrogén, boga pasipatan mirip-hormone anu nyarupakeun pangaruh éstrogén kana awak.[14] Najan pangaruhna lemah pisan, pamakéan bahan anu ngandung BPA jadi pikamelangeun, pangpangna anu dipaké pikeun dahareun,[15][16] pakéan,[17] nota balanja,[18] jeung pangeusi huntu.[19] BPA geus loba dipariksa ku badan-badan kaséhatan di loba nagara, kaasup ku WHO.[11] Sanajan paparan normal handapeun kadar risiko, sababaraha nagara geus ngawatesan leuwih ketat, pangpangna nyaram BPA dina botol kadaharan/inuman orok. Aya bukti yén paparan BPA ka orok geus nyirorot ku panyaram ieu.[20] Plastik tan-BPA geus mimiti dipaké, diganti ku bispénol séjén kayaning bispénol S jeung bispénol F, ngan angger aya nu teu yakin naha bener ieu leuwih aman atawa henteu.[21]

Baca ogé

[édit | édit sumber]
Wangun nu tumali
Lianna

Rujukan

[édit | édit sumber]
  1. 1 2 Mitrofanova, S. E.; Bakirova, I. N.; Zenitova, L. A.; Galimzyanova, A. R.; Nefed’ev, E. S. (September 2009). "Polyurethane varnish materials based on diphenylolpropane". Russian Journal of Applied Chemistry. 82 (9): 1630–1635. doi:10.1134/S1070427209090225. S2CID 98036316.
  2. 1 2 Shareef, Ali; Angove, Michael J.; Wells, John D.; Johnson, Bruce B. (11 May 2006). "Aqueous Solubilities of Estrone, 17β-Estradiol, 17α-Ethynylestradiol, and Bisphenol A". Journal of Chemical & Engineering Data. 51 (3): 879–881. doi:10.1021/je050318c.
  3. Robinson, Brian J.; Hui, Joseph P.M.; Soo, Evelyn C.; Hellou, Jocelyne (2009). "Estrogenic Compounds in Seawater and Sediment from Halifax Harbour, Nova Scotia, Canada". Environmental Toxicology and Chemistry. 28 (1): 18. doi:10.1897/08-203.1. S2CID 13528747.
  4. "Chemical Fact Sheet – Cas #80057 CASRN 80-05-7". speclab.com. 1 April 2012. Diarsipkeun ti asli tanggal 12 February 2012. Diaksés tanggal 14 June 2012. Archived 12 Pébruari 2012 di Wayback Machine
  5. 1 2 3 4 5 Sigma-Aldrich Co. Retrieved on 22-05-2022.
  6. Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama Fiege
  7. Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama production
  8. 1 2 Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama EU2008
  9. 1 2 Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama Tom2021
  10. Cadogan DF, Howick CJ (2000). "Plasticizers". Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. doi:10.1002/14356007.a20_439. ISBN 3527306730.
  11. 1 2 Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama WHO
  12. Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama German2011
  13. Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama GLP
  14. Egan M (2013). "Sarah A. Vogel. Is It Safe? BPA and the Struggle to Define the Safety of Chemicals". Isis. 105 (1). Berkeley: University of California Press: 254. doi:10.1086/676809. ISSN 0021-1753.
  15. Geens T, Aerts D, Berthot C, Bourguignon JP, Goeyens L, Lecomte P, et al. (October 2012). "A review of dietary and non-dietary exposure to bisphenol-A". Food and Chemical Toxicology. 50 (10): 3725–3740. doi:10.1016/j.fct.2012.07.059. PMID 22889897.
  16. Noonan GO, Ackerman LK, Begley TH (July 2011). "Concentration of bisphenol A in highly consumed canned foods on the U.S. market". Journal of Agricultural and Food Chemistry. 59 (13): 7178–7185. doi:10.1021/jf201076f. PMID 21598963.
  17. Xue J, Liu W, Kannan K (May 2017). "Bisphenols, Benzophenones, and Bisphenol A Diglycidyl Ethers in Textiles and Infant Clothing". Environmental Science & Technology. 51 (9): 5279–5286. Bibcode:2017EnST...51.5279X. doi:10.1021/acs.est.7b00701. PMID 28368574. Archived 2022-12-29 di Wayback Machine
  18. Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama paper1
  19. Ahovuo-Saloranta A, Forss H, Walsh T, Nordblad A, Mäkelä M, Worthington HV (July 2017). "Pit and fissure sealants for preventing dental decay in permanent teeth". The Cochrane Database of Systematic Reviews. 2017 (7): CD001830. doi:10.1002/14651858.CD001830.pub5. PMC 6483295. PMID 28759120.
  20. Salah ngutip: Tag <ref> tidak sah; tidak ditemukan teks untuk ref bernama auto
  21. Thoene M, Dzika E, Gonkowski S, Wojtkiewicz J (February 2020). "Bisphenol S in Food Causes Hormonal and Obesogenic Effects Comparable to or Worse than Bisphenol A: A Literature Review". Nutrients. 12 (2): 532. doi:10.3390/nu12020532. PMC 7071457. PMID 32092919.

Citakan:Modulator reséptor androgén Citakan:Modulator reséptor éstrogén